Vztahová politika
Poslední dobou jsem svědkem opravdu zajímavé vztahové politiky několika párů. Vztahovou politikou nemám na mysli až tak úplné “podpantofláctví”, i když se to k tomu velmi silně blíží, ale spíše neúměrné rozdělení zdrojů, úloh ve vztahu a při nejhorším i citové či přímé vydírání patrnera. Při pohledu kolik takových párů existuje, je situace přímo tragická a i těch pár vyjimek, které bych našel akorát potvrzují pravidlo. A chci upozornit, že to není narážka jen na ženy, u některých párů je to tedy i na straně pánů. I když i v tomto případě možná půjde opět o vyjímku (je to z mého pohledu necelých asi 10%).
Problémem bude v obou případech pravděpodobně sobeckost, možná závist. Chci s kamarády na pivko nebo si zajít 2x týdně na trénink. Jenže on nastane problém. Jeho partner/ka nemá žádný koníček nebo kamarady, s kterými by mohl podniknout nějakou podobnou akci. To je to do háje můj problém, že s některými kamarády se přestal/a stýkat, mnohdy po začátku vztahu nebo že si žádné nedokázala najít či udržet? Je to můj problém, že si nedokázala najít nějaký koníček, kde by zárověň třeba i udržovala tělo v kondici či si tam našla spřízněnou ženskou duši, s kterou by si mohla jít v pátek pokecat, když jejich chlapy chtěj probrat byznys nebo chlapský věci u pivko nebo billiardu? To prostě není můj problém, že ona nemá, tak já nesmím, protože ona nemůže taky.
Někdy se to může zvrtnout tak, že: “já du za kamarádkou, tak ty můžeš taky na chvilku, ale nerada jezdím taxíkem, nemohl bys pro mě dojet a odvýzt nás domu, až ti napíšu”? Tedy ona může, já taky můžu, ale nesmim se bavit moc, to už by nebylo fér.
Sobeckost se může projevit i jinými způsoby, ale zde to možná bude jen přehnané hlídání aktiva v podobě partnera. Muž vydělává poměrně hodně, má kamarády i činnosti, které ho baví. Žena (myslí si) pro něj nadmíru atraktivní, s dítětem, hypotékou na krku, vyučená kuchařka. Šikovně zmapovala terén, obtočila si ho kolem prstu pomalými krůčky avšak velmi dobře. Muž pak po čase ve výsledku platí hypotéku cizího bytu, stará se o dítě jako by bylo jeho. S kamarády se bojí promluvit pod výhružkou, že by mu pak nějaký čas nedala, za to kdyby jen prohodil slovo s těmi “paky”. Koníčky a oblibené činnosti jsou v pozdější fázi nahrazeny hlídáním dítěte a venčením oblíbeného pejska “Dominy”. Ta to dotáhne až tak daleko, že na “Mohla bys mi prosímtě tohle vyprat?”, odpovídá něco ve smyslu “Máš snad taky ruce ne?”.
Příklad tohoto mladíka komentovala moje sestra slovy: “Pěknej rozumnej kluk, o kterýho by se pěkný hodný holky popraly a on se sebou nechá takhle zacházet. I když se s ní rozejde, tak to na něm zanechá stopy.”. Jo, segra, tak to máš asi pravdu - zanechá!
Nejsme si někdy otrokem sami sobě? Proč být oddaným otrokem navíc ještě partnerovy? Neměla by to naopak být vyrovnaná partie? Není lepší si vzájemně pomoci a jeden druhého tahnout výš a výš místo toho, než abych na něm parazitoval a spíše ho stahoval ke dnu - stejně dobře jako stahuje tonoucího vězně, jeho železná koule na noze?
Tento článek jsem měl již rozepsaný, když jsem se dostal ke knížce “Základy mužského šovinismu”. Jsem asi ve 3/4 knížky, ale s onou tříčtvrtinou se můžu skoro ztotožnit. Tedy tuto knížku bych možná doporučil oboum pohlavím jako velice zajímavý úhel pohledu, který by si měli taky někteří z nich uvědomit.
A těm ostatním? Nebuďte sobečtí a závistiví vůči partnerovi, nedopadne to dobře. Chyby hledejte prvně na svojí straně, ne na straně partnera. A taky si nenechte všechno líbit, vše má své meze a ve většině případů určujete mantinely právě vy sami! Ale hlavně nesnažte se žít na úkor partnera ne-li ho přímo vykořisťovat, nám se také nelíbí, jak politici žijí na úkor nás občanů, tak to stejné nedělejme na své drahé polovičce. Máme si být vzájemnou oporou, povzbuzovat, podporovat a táhnout jeden druhého výš a výš.
Hawk.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Comments
No comments yet.
Leave a comment